Tvorba výkresů

Proměnlivá kontextová nabídka

Kdysi dávno, přesněji v minulém tisíciletí, se v hlavách (tehdy ještě mladých a neklidných) vizionářů firmy Bentley usadila myšlenka vytvořit CAD aplikaci nového typu a zároveň budoucnosti - tzv. objektový MicroStation. Z této vize bohužel/bohudík (nehodící se škrtněte!) sešlo. Oč tehdy šlo? Základní myšlenka byla prostá, avšak pravděpodobně neuskutečnitelná: Uživatel by ve výkresech nepracoval s obyčejnými prvky, ale s objekty (pod tímto pojmem si zkuste představit cokoliv...), a každý objekt by měl svoje vlastní postupy tvorby, údržby, změny, likvidace atp. Objektový MicroStation by již neměl panely s obecnými nástroji typu Kopírovat, Změnit rozměr, Kótovat ap., ale měl by metody - jakmile by se kurzorem ukázalo na nějaký objekt (úsečka, reference, rastrový obrázek, XLS tabulka, rámeček kresby,...) tak by se uživateli nabídly jen takové akce, který pro daný objekt mají smysl. 

Jak správně tušíte, tento objektový MicroStation nikdy neopustil vývojové dílny Bentley. (Podrobněji o historii MicroStationu.) Avšak princip "objekt má svoje metody" zapomenut nebyl a v posledních verzích MicroStationu/PowerDraftu/Bentley View ho můžeme nalézt. Je sice, pravda, trochu upozaděn, ale od toho máte CAD LeXikon, abyste se o takových skrytých perlách dozvěděli.

Vše, co potřebujete znát, již umíte - stačí si pouze všimnout, co nám v určité situaci MicroStation/PowerDraft/Bentley View nabízí. Ta určité situace je stisknutí (a podržení) pravého tlačítka na myši. V tomto článku si můžete přečíst a vyzkoušet, jaké tzv. kontextové nabídky můžeme používat nejen na pravém tlačítku, nýbrž i na kombinaci "pravé tlačítko + Ctrl/Alt/Shift"). 

Zkusme ještě něco jiného - pravé tlačítko bez pomocných kláves Ctrl/Alt/Shift, avšak v situaci, kdy kurzor ukazuje na různé typy prvků a nejen prvků. Jedna z možností (kurzor ukazuje na nějaký panel s ikonami) je probrána například v tomto článku.

Avšak situace je daleko pestřejší - jak zjistíme, když si ukážeme v pohledu kurzorem na různé typy prvků v pohledu a podržíme pravé tlačítko. (Máme spuštěný nástroj Vybrat prvek).

Začněme triviálním příkladem: Kurzor v pohledu neukazuje na žádný prvek, pak kontextová nabídka na pravém tlačítku vypadá takto

Nebudeme si všímat toho, že některé položky jsou ztlumené, a tedy nedostupné - důvod je zřejmý, aktuálně je výběrová množina prázdná, a tedy nelze do schránky nic kopírovat, ani vyjmout. Zaměřme se na položky, které se v této nabídce budou "podle situace" obměňovat. Na tomto i dalších obrázcích jsou zvýrazněny oranžově. I když nyní kurzorem neukazujeme na nic, tak přece jen něco "kontextově" určujeme: Pohled. Nabízí se tedy možnosti pro práci s pohledem:

A) Vypne se v pohledu vrstva, v níž leží následně určený prvek.

B) Otevře se dialog pro nastavení atributů v pohledu

C) Otevře se dialog pro nastavení parametrů modelu, jenž je v určeném pohledu zobrazen 

D) Různé možnosti oříznutí modelu v pohledu.

Zkusme totéž - pravé tlačítko a kurzor ukazuje v nějakém pohledu do prázdna, avšak s důležitou změnou: Ve výběrové množině budou nějaké prvky (stačí jeden).

Kontextová nabídka se výběrové množiny okamžitě chytá, a zapomíná, že by mohla nabízet akce s pohledem (položky zvýrazněné na předešlém obrázku chybí). Přibyly však možnosti:

A) Izolovat - v pohledech (všech) zůstanou zobrazeny jen prvky, které byly v kritický okamžik ve výběrové množině. Pozor! Nejedná se o vypnutí všech ostatních vrstev, vybrané prvky mohly být z jakýchkoliv vrstev. Pro tento efekt je použita Zobrazená množina. Uživatel se však nemusí o nic starat. Obsah zobrazené množiny je určen výběrovou množinou a zapnutí příslušného přepínače zajistí položka v kontextové nabídce.

B) Izolovat vyčistit (přesněji: zrušit izolování) - zruší předešlou akci a v pohledech opět uvidíme "vše".

Postupme při našem zkoumání proměnlivé kontextové nabídky dále: Výběrová množina je prázdná, avšak kurzor ukazuje na nějaký konkrétní prvek. Například na lomenou čáru:

I tento jednotlivý prvek můžeme Izolovat (podle pravidel popsaných výše). Důvod je ten, že dosud prázdná výběrová množina se "na chvilku" - tj. dokud kurzor ukazuje na prvek - tímto prvkem naplní.

Kromě obvyklých manipulací (položky na začátku nabídky) se pro lomenou čáru nabídne i nástroj pro rovnoběžné kopírování. (Totéž by se nabídlo i pro úsečku, oblouk a kružnici.)

Zkusme nyní více speciální prvek - multičáru.

Kromě možnosti pro rovnoběžné kopírování můžeme použít dva nástroje pracující pouze s multičárou.

Dalším speciálním prvkem je text. Asi nás nepřekvapí, že pravé tlačítko na textovém prvku nabídne nástroje pro editaci a změnu textu. Nástroje (podobně jako u dříve zmíněných příkladů) nejsou nijak unikátní - stejné akce bychom mohli spustit i pomocí ikonek na příslušných panelech.

Nahlédněme na chvilku do 3D modelu a ukažme kurzorem na nějaké netriviální těleso (už s ním byly provedeny nějaké akce typu Zaoblit hranu, Vytvořit otvor ap.).

Nabídnou se tři nástroje umožňující nějakou následnou manipulaci s tímto objektovým tělesem. Znalec práce ve 3D by mne mohl nyní okřiknout, proč tu jsou zrovna tyto tři nástroje? Kde jsou ty zbývající? Mohu je do této nabídky nějak přidat?... To je správný dotaz, na zodpovězení si počkejte na závěr článku....

Musím ještě vysvětlit rozdíl mezi dvěma zdánlivě duplicitními položkami v této variantě kontextové nabídky: Smazat a Smazat těleso. Položka Smazat je univerzální, objevuje se vždy a znamená skutečně obvyklé smazání celého určeného prvku. Smazat těleso by se správně mělo nazávat "Smazat nějaký objekt  na tělese" - jedná se o odstranění akce typu Zaoblit, Zkosit, Průnik. Tato položka tedy z určeného tělesa odstraní nějakou manipulaci, která toto těleso vytvarovala.

Protože nás zjišťování, jak se kontextová nabídka při ukazování různých prvků mění, začalo docela bavit, tak zkusme něco jiného - ukažme si na nějaký prvek z reference...

V tomto případě je jedno, na jaký prvek ukazujeme - kontextová nabídka je konstantní, protože určující pro ni je, že dotčený prvek je z reference - nabízí se tedy pestrá škála akcí pro změnu reference. Nehledejte zde žádnou tajenou nebo převratnou novinku - všechny nástroje naleznete i v dialogu Referenční výkresy.

Podobně se bude kontextová nabídka chovat při ukázání na připojený rastrový obrázek.

Tyto nástroje naleznete v dialogu Raster manager.

Pokročme dále. Co dostaneme, pokud ukážeme pravým tlačítkem na rámeček archu? 

Situace je takřka totožná s úvodní ukázkou - pravé tlačítko ukázalo do pohledu - navíc je zde pouze položka Rámeček archu. Co tato položka umí, je popsáno v tomto článku.

Zatím jsme v kontextové nabídce nacházeli nástroje a postupy, které jsme mohli spustit a vyvolat i na jiném místě uživatelského prostředí MicroStationu/PowerDraftu/Bentley View. Na závěr jsem si nechal "objekt", který do kontextové nabídky nasune položky a postupy, které se mi (zatím) jinde nalézt nepodařilo - možná budete úspěšnější, avšak proč v hlubinách MicroStationu hledat něco, co je snandno dostupné na pravém tlačítku?

Ten závěrečný zkoumaný objekt je řez, přesněji čára řezu.

Praktická ukázka, v níž je jedna z těchto položek úspěšně použita při tvorbě zalomeného řezu.

A zde je ukázáno, jak lze pomocí položky v kontextové nabídce přepínat zobrazování mezi řezem a úplným 3D pohledem.

Zbývající položky si mohou ti zvídaví z vás vyzkoušet sami.

Zbývá se zmínit o tom, proč jednotlivé kontextové nabídky vypadají přesně tak, jak vypadají. Je to proto, že je takto navrhl a vytvořil nějaký Bentey designer. Můžeme se mu do jeho práce a myšlenek nějak vmísit a kontextové nabídky si přizpůsobit?

Můžeme, ale doporučuji, aby to provedl speciálně vyškolený administrátor. Protože je třeba zasáhnout do knihovny dgnlib - a to by měli dělat jen administrátoři.

Nyní se alespoň podívejme, kde takový zásah udělat: Nabídka Prostředí/Upravit. V dialogu Upravit úlohy a nabídky snadno naleznete oddíl pro definování kontextových rozbalovacích nabídek, a když se proklikáte dostatečně hluboko, tak možná objevíte, jako já na obrázku níže, proč při úpravě tělesa se nabízejí jen tři nástroje.

Všimněte si, že každá varianta kontextové nabídky na pravém tlačítku má svůj uzel, kde je možné ji předefinovat.

Důležitá poznámka: Probírali jsme příklady, kdy pracujeme s MicroStationem/PowerDraftem/Bentley View bez jakékoliv nadstavby. Pokud byste měli spuštěnu i nadstavbu typu InRoads, speedikon, Descartes ap. pak může být kontextová nabídka na pravém tlačítku obohacena o nástroje a postupy z těchto aplikací.

• < Předchozí
• Další >