i-model a Správce projektu

Čtyři různí modeláři, proč tolik?

Situace ve 3D modelování byla vždy v MicroStationu trochu nepřehledná, a uživatel, který si neuvědomil a neujasnil některé základní pojmy, tak tápal. V aktuální verzi V8i SS2 se situace nijak nevyjasnila, dokonce mám obavu, že uživatel, který se doposud v tom zmatku jakžtakž vyznal, začal opět tápat. Zkusím situaci trochu prosvětlit.

Jakmile si uživatel v standardním pracovním prostředí MicroStationu otevře 3D model, automaticky se mu nabídne v Panelu úloh čtveřice panelů pro čtyři typy modelování.

Pokud si jednotlivé titulky rozbalíte, tak snadno nahlédnete, že ikonky v Modelování sítí se od ostatních panelů výrazně liší. Tento modelář je nejnovější a bouřlivě se rozvíjející v posledních verzích MicroStationu V8i. Jeho základním úkolem je především vytvářet sítě (trojúhelníkové, ale i jiné) simulující terén a terénní úpravy. A následně s nimi manipulovat. Zdrojem budoucí sítě může být bodové pole, vrstevnice, existující prvky, křivky ap. Ukázky sítí naleznete v "Examples" ve výkresu 3D Mesh Modeling.dgn je cca 15 modelů s různými typy sítí.

Sítím se budeme v jiných článcích věnovat později podrobněji.

Vraťme se ke třem zbývajícím "zaměnitelným" modelářům. Nejdříve si probereme Plošného - s drobným úkrokem do historie: V dřívějších verzích (např. MSJ- V7.1) fungoval plošný a objemový modelář roku v ruce - používal stejné nástroje, avšak v okně Parametry funkce v menu variant Typ bylo nutné zvolit, zda se vytváří plocha, nebo těleso. Například u válce se touto volbou určovalo, zda výsledkem uživatelovi akce bude roura od kamen, nebo betonový sloup. Kvádr se podobně mohl stát buď plotem kolem pozemku, nebo žulovým monolitem ap.

Od verze V8i je toto explicitní určování Plocha/Těleso zapomenuto, protože oba modeláři: plošný vs. objemový jsou od sebe striktně odděleni. Situaci však komplikuje to, že objemový modelář je v MicroStationu dvakrát. Jednou se jmenuje Modelování těles a podruhé Objektové modelování. Pokud v obou použijeme takřka stejný nástroj - pro jistotu ten nejjednodušší - Umístění kvádru - v čem se budou lišit? Následující obrázek ukazuje tři "skoro stejné akce. Dva objemové a jeden plošný modelář při umisťování kvádru.

U Plošného modeláře máme hned jasno - bublina i název nástroje (i obrázek na ikonce) říkají, že vytváříme plášť kvádru - podobné by to bylo i s válcem, výsečí ap. Pokud bychom do prostoru vytahovali nějaký profil, tak nebude zavíčkovaný. Jenom plášť. Plošný modelář vytváří i B-spline plochy - spodní část panelu.

U zbývajících dvou modelářů těles však žádný rozdíl na první pohled, ani na druhý, nenajdeme. Kvádry budou pevné, monolitní tělesa. V čem je tedy rozdíl? A je vůbec někde? Nebo se jedná v případě těchto dvou panelů o jednu gigantickou duplicitu?

Prvního rozdílu si všimneme, když na oba "různé" kvádry použijeme Info o prvku. Jeden kvádr se nám zahlásí jako Těleso (skládající se z útvarů a úseček) a druhý jako jakýsi Objekt-těleso, který obsahuje kvádr, který obsahuje úsečky. Tedy: Jakýsi systémový rozdíl mezi oběma kvádry tady je a MicroStation ho (pravděpodobně) nějak zohledňuje. Ale jak? A mělo by mně to vůbec zajímat? Nejedná se o nějaké superspeciality?

Bohužel a bohudík ne... Oba modeláři pracují podle různých technologií. Nástroje v panelu Modelování těles jsou (řekněme) obyčejné nástroje pro vytváření a následné zpracování a úpravu 3D těles - tato technologie se poprvé v MicroStationu objevila v roce 1999 ve verzi MSJ-V7.0. Nástroje v panelu Objektové modelování jsou neobyčejné, protože parametrické a umožňují parametrické modelování. Všimněte si na předešlém obrázku v okně Parametry funkce u kvádru při objektovém modelování malé ikonky s obrázkem kalkulačky. Ta slouží k definování rozměru (v tomto příkladě strany kvádru) pomocí nějaké předem definované parametrické proměnné. Uživatel může rozměr zadat třeba jako "5xA" a protože je nyní A=1, tak to bude pět metrů, avšak později je možné tuto proměnnou změnit - třeba na 0,5 a kvádr (a možná nejen on...) se automaticky zkrátí na polovinu.

Tento princip parametrického modelování se však projeví i jinde a jinak. Ve "starém" modelování těles můžete vytvořit kvádr a "přes" něj válec a pak válec od kvádru odečíst a v kvádru vznikne válcová nika.

Pokud totéž provedete v parametrickém modeláři (Modelování těles), tak je válec (jako objekt) ve výkresu i po odečtení stále přítomný a uživatel může měnit jeho polohu nebo rozměry, i když po válci zůstal v modelu jen jeho "otvor".

Toto je tedy zásadní rozdíl a zásadní výhoda parametrického modeláře.

A zbývá poslední otázka: Mohu kombinovat nástroje a objekty z obou modelářů (starého Modelování těles a parametrického Objemového modelování)? Odpověď je jednoduchá:

V žádném případě! Až budete chtít v určitém modelu modelovat tělesa, tak se musíte rozhodnout, zda to CELÉ provedete postaru, nebo parametricky. Není možné chvíli modelovat obyč a pak zase parametricky - MicroStation se takovému mišmaši brání jednoduše: modelovací nástroje "ty druhé objekty" vůbec "nenaberou na kurzor".

Poznámka: PowerDraft jako "jen velmi omezený" 3D modelář, a to má mnohem jednodušší, v něm je možné konstruovat jen základní tělesa typu válec, kvádr, koule ap. Operace typu sjednocení těles v něm možné nejsou.

V tomto článku naleznete příklady, jak v objektovém modeláři pracovat s proměnnými.

V roce 2015 ve verzi CONNECT již zůstal jen jeden objemový modelář - ten parametrický a s ním přišlo několik vylepšení - jedno z nich: Manipulace s parametrickým (např. vytaženým) tělesem, když je ve výběrové množině 

• < Predch.
• Nasl. >