Styly zobrazení a řezy

Jak si připravit vlastní knihovnu DGNLIB

Knihovna DGNLIB je trochu tajuplný pojem, o kterém se dosti často mluví, ale který málokdo využívá. Prý jsou v něm připraveny textové styly, buňky, vlastní uživatelské nástroje, šablony prvků, vrstvy, tiskové styly, styly zobrazení, styly bůhvíčeho... A to všechno tak, aby to bylo vždy všude po ruce.

Tento článek vás seznámí s potřebnými definicemi a pokusí se poodhrnout oponu nad tajemstvím, proč je DGNLIB soubor tak potřebný a tak výkonný. Začněme technickou definicí.

DGNLIB je soubor naprosto stejný jako výkres DGN - nic nám nebrání ho otevřít jako soubor DGN. Popravdě řečeno: Otevřít ho (jako výkres) musíme, jinak se dovnitř nedostaneme a nic v něm nepřichystáme.

Knihovna DGNLIB zpravidla neobsahuje žádné prvky a kresbu - jen ty potřebné všemožné styly, vrstvy a parametry. Avšak pokud je v knihovně DGNLIB něco nakresleno, pak to nijak nevadí - v tomto případě si autor knihovny ukázky.dgnlib  trochu ulehčil práci a do knihovny si přímo napsal jakousi stručnou nápovědu. Mnohem důležitější je však obsah dialogu Textové styly, kde jsou definovany dva textové styly. Až tuto knihovnu DGNLIB zprovozníme, tak se tyto textové styly nabídnou každéme v každém výkresu.

Zbývá nalézt a připravit si konfigurační proměnnou MS_DGNLIBLIST. Provedeme to v standardním dialogu Konfigurační proměnné.

Nenechme se zmást, že v proměnné MS_DGNLIBLIST už něco definované je. Udělal si to sám MicroStation/PowerDraft/BentleyView, aby mohl používat systémové DGNLIB knihovny pro nějaké speciální účely - když bychom byli zvědaví, odhalíme, že se jedná o "nějaká podpůrná data" pro aplikace ModelTransparency (Průhlednost modelů), ClashDetection (Zjišťování kolizí) a  PrintPreparation (Příprava tisku). Doporučuji to  nijak neměnit.

Zajimavá je poslední položka: "knihovna *.dgnlib". Je to obvyklá hvězdičková konvence - jako knihovny dgnlib se načtou a použijí všechny knihovny z adresáře ..\Workspace\Interfaces\MicroStation\Default. Pro zvídavé: bývají v nich definovány nástroje a panely nástrojů.

Nyní je třeba naši DGNLIB knihovnu v této konfigurační proměnné zveřejnit - tj. přidat k ostatním systémovým knihovnám. Provedeme to tlačítkem Vybrat (viz poloha kurzoru na předešlém obrázku).

Otevře se (obecný) dialog ro přidání soubor (souborů) do určené konfigurační proměnné. Doporučuji otevřít jeho spodní část (pomocí nenápadné packy vlevo dole) a roztáhnout si ho tak, abychom přečetli celou cestu ke knihovnám DGNLIB (výduť zcela vpravo dole).

Poznámka: Pokud pociťujete nad tímto obrázkem určitý nesoulad, tak máte pravdu, v seznamu Vybrané soubory chybí DGNLIB knihovny, které podléhali hvězdičkové konvenci (viz výše). Důvod je ten, že tato definice je v tomto okamžiku prázdná - v příslušném adresáři žádný .DGNLIB soubor není.

Po přidání naší knihovny se změní typ konf. proměnné MS_DGNLIBLIST na Uživatelská - to je správné a užitečné, protože tak se uživatel dozvídá, že s touto konf. proměnnou byl nějak "lidsky" manipulováno.

Nyní stačí zavřít aktivní výkres a až otevřeme jiný výkres, tak se konfigurační proměnná opětovně načte a načte se i naše knihovna ukázky.dgnlib. A když otevřeme (např.) dialog Textové styly, tak se již našich knihovních stylů dočkáme. Všimněte si, co nám o jednom z nich říká žlutá bublina, a především si všimněte, že parametry tohoto stylu nelze nyní změnit - je to logické, styl je definován ve (vzdálené) knihovně DGNLIB. A jeho změnu můžeme udělat jen, pokud si tuto knihovnu otevřeme jako aktivní výkres.

Co všechno může obsahovat DGNLIB knihovna se dočtete zde.

• < Predch.