Vrstvy

Grafická a bodová buňka

Pokud umisťujete do výkresu buňky z připojené knihovny buněk, všimněte si, zda se jedná o buňku grafickou či bodovou. Mezi těmito typy jsou rozdíly, které se mohou pro nepoučeného uživatele zdát podivné.

 Zda je buňka grafická, nebo bodová rozhoduje její tvůrce v okamžiku, kdy ji vytváří a ukládá do knihovny buněk. Zda je určití buňka grafická a bodová se nejsnáze dozvíme v seznamu buněk v dialogu Knihovna buněk (nabídka Prvek/Buňky).

V čem se grafická a bodová buňka liší?

1) Vzhled. Grafická buňka má vzhled a atributy prvku pevně určeny - jsou neměnné. Bodová buňka se podřizuje aktuálnímu nastavení aktivních atributů prvku. V "naší" knihovně buněk - viz obrázek - bude Fíkus vždy zelený, nakreslený plnou nepřerušovanou čarou, Sedící člověk bude pokaždé jiný (barva, typ a tloušťka čáry), podle toho, jak v aktuálním okamžiku budou aktivní atributy prvku nastaveny.

2) Vrstva. Bodová buňka je vždy umístěna (celá - všechny její prvky) do aktivní vrstvy. Grafická buňka (resp. její jednotlivé prvky) jsou umístěny do vrstvy (popř. vrstev) v níž byla (byly) vytvořeny. Poznámka: Nic nezabraňuje tvůrci buňky, aby její jednotlivé komponenty ležely v různých vrstvách. Avšak, aby se tento efekt projevil, tak se musí jednat o grafickou buňku. U bodové buňky  toto "rozházení do vrstev" nemá význam, protože se vše zobrazuje v té vrstvě, která byla při umisťování bodové buňky aktivní.

Poznámka: Při umisťování buněk je možné zapnout přepínač Relativně, tento článek popisuje vliv tohoto přepínače na grafickou buňku.

3) Nájezd. Bodová buňka má pouze jediný bod, na který je možné najet: Vztažný bod. To se vám povede jen tehdy, pokud máte zapnutý režim nájezdu na Vztažný bod (pak se stačí pružně přiblížit k jakékoliv části bodové buňky), nebo na Klíčový bod (pak je však třeba být kurzorem u tohoto vztažného bodu). Při nájezdu na grafickou buňku žádná omezení neplatí - kromě nájezdu na vztažný bod - funguje to stejně jako u bodové buňky, lze najíždět na libovolnou komponentu grafické buňky, jako kdyby to byl samostatný prvek.

Poznámka: Jakmile bodovou buňku rozložíte (nástroj Rozložit prvek)  na jednotlivé prvky, pak je možné na ně najíždět jako na jakékoliv jiné samostatné prvky - tedy bez omezení.

Všimněte si: Rozdíly 1) a 2) se projeví jen při umisťování buňky do výkresu, rozdíl 3) se projeví i při následných akcích s bodovou/grafickou buňkou. 

Jak změnit grafickou buňku na bodovou a naopak

• < Předchozí
• Další >