Ohrada a výběrová množina

Zakládací výkres

Zakládací výkres je základní možností, jak si připravit pro práci (alespoň některá data) a ulehčit si tak (někdy výrazně, jindy alespoň trochu) práci. 

Zakládací výkres je vlastně šablona, která  je použita při tvorbě nového výkresu (DGN či DWG). V důsledku akce "Vytvořit nový výkres" způsobí jen to, že zakládací výkres zkopíruje - pod zadaným názvem nového výkresu - do určeného adresáře.

Dialog, který se otevře při vytváření zakládacího výkresu, obsahuje - úplně dole - položku na výběr zakládacího výkresu. Je nabídnut jeden z adresářů, který určuje konfigurační proměnná MS_SEEDFILES a v něm soubor, který určuje konfigurační promněnná MS_DESIGNSEED. Obě tyto proměnné jsou zadány pro Uživatele "Untitled" - nastaveného v "továrně" - do jednoho ze standardních adresářů ve struktuře Workspace. Avšak každý uživatel, který to myslí s prací v MicroStationu/PowerDraftu vážně, by si měl - jako nezbytnou přípravu nejen zakládací výkres nachystat, ale i ukázat na něj pomocí výše zmíněných proměnných.

Poznámka: Zakládacích výkresů můžete mít pochopitelně nachystáno více - pro různé typy projektů. Bylo by ostatně absurdní, kdyby měl při projektování letiště stejný zakládací výkres jak výkres všech pojezdových ploch, tak i detail kliky od pánských WC...

V Zakládacím výkresu je možné si připravit prakticky všechno, co budete při práci na projektu jak vy, tak i kolegové v pracovním týmu potřebovat:

• Pracovní jednotky - - - bude se měřit v metrech, milimetrech, v palcích ? Na kolik desetinných míst se budou údaje (např.) v okně AccuDraw vypisovat?
• Různé modely - - - může být připraven nejen výkresový model - včetně rozměru (2D/3D), ale i tiskový arch požadovaného formátu (např. A2), včetně rámečku, prázdného kusovníku, razítka ap.
• Šablony - - - předpisy, jak nastavit aktivní atributy prvku
• Vrstvy - - - Všechny vrstvy jsou nachytány včetně vzhledu a nejrůznějších speciálních parametrů
• Textové styly - - - ať si je nikdo nemusí dodatečně cucat z prstu sám, ať je zajištěna firemní kultura
• Kótovací styly - - - dtto
• Pravidla, jak se bude vytvářený model zobrazovat v jednotlivých pohledech - vrstvy, atributy pohledu,...
• .... a mnoho dalších parametrů...

Platí jednoduché, lety a mnoha uživateli vyzkoušené pravidlo: Čím více času strávíte přípravou (pipláním) zakládacího výkresu, tím více času ušetříte při rutinní každodenní práci s výkresy, které se z tohoto zakládacího výkresu "narodily".

Poznámka: zakládací výkresy má i formát DWG, stačí správně definovat konfigurační proměnnou MS_DWGSEED.

Na závěr důležité porovnání principu zakládacího výkresu s knihovnou .DGNLIB. Snadno nahlédnete, že knihovan DGNLIB zajišťuje prakticky totéž, co zakládací výkres (vrstvy, textové a kótovací styly,...). Nejedná se tady o zbytečnou duplicitu? 

Je to duplicita. Textový styl nebo vrstvu do aktivního výkresu skutečně můžete "dostat" oběma způsoby, jak "zkopírováním" ze zakládacího výkresu, tak i propojením na knihovnu DGNLIB. Ukažme si na textovém stylu (pro ostatní parametry to funguje stejně), jaký je mezi oběma způsoby rozdíl:

Textový styl z DGNLIB knihovny je bezvýhradně do aktivního výkresu delegován, uživatel si ho nemůže nijak upravit, může ho jenom použít. Upravit (např. změnit font) by mohl jedině tehdy, kdyby si knihovnu DGNLIB otevřel jako aktivní výkres a zde styl upravil. Pokud by to udělal, tak by se automaticky změnily ve všech výkresech, kde byl tento styl použit, všechny texty s tímto stylem. Neboť je zajištěna zpětná vazba z DGNLIB do všech výkresů.

Textový styl ze  zakládacího výkresu je jednorázově do aktivního výkresu zkopírován, uživatel ho může kdykoliv upravit, avšak jen pro tento jeden výkres. Od zakládacího výkresu je tento nový aktivní výkres zcela odstřižen. Kdyby někdo upravil (např. změnit font) v definici textového stylu v zakládacím výkresu, tak se to nijak na již dříve z tohoto zakládacího výkresu narozené výkresy neprojeví - není zde zpětná vazba.

Princip existence případně neexistence zpětné vazby je důležitý a každý uživatel by měl zvážit jeho výhody/nevýhody a podle toho se rozhodnout, zda určitá potřebná data budou pro rutinní práci na projektu připraveny v zakládacím výkresu, nebo v knihovně DGNLIB.

Poznámka: Rozlišit, zda (např.) textový styl, nebo vrstva jsou uloženy přímo v aktivním výkresu (a narodily se ze zakládacího výkresu, nebo byly ručně dodělány v aktivním výkresu) a kdy jsou delegovány z (nějaké) knihovny DGNLIB, je snadné. Stačí si otevřít sloupec, v němž je údaj, zda vrstva (textový styl,...) nepochází z vnějšího datového zdroje - tj.knihovny DGNLIB.

• < Předchozí
• Další >